Anthurium veitchii patří mezi nejvýraznější a nejvyhledávanější sběratelská anturia. V přírodě roste jako epifyt v tropických lesích Jižní Ameriky a jeho největší ozdobou jsou dlouhé, převislé a hluboce zvlněné listy.
Právě charakteristické žebrování dodává listům výraznou strukturu a téměř plastický vzhled. U mladších rostlin bývají listy kratší a širší, zatímco s věkem se výrazně prodlužují a mohou vytvářet působivý převis.
Anthurium veitchii roste spíše pomaleji, ale při správné péči dokáže vytvořit velké, zdravé a velmi dekorativní listy. Nejlépe vynikne jako solitérní rostlina s dostatkem prostoru, aby její dlouhé listy mohly volně růst.
Stanoviště
Anthurium veitchii preferuje světlé místo s dostatkem rozptýleného světla. Dobré světelné podmínky podporují tvorbu větších listů a kompaktnější růst.
Přímému ostrému polednímu slunci se vyhněte, protože může způsobit popálení listů. Jemné ranní nebo večerní slunce rostlina obvykle zvládá dobře.
Při nedostatku světla může být růst výrazně pomalejší a nové listy mohou zůstávat menší.
Zálivka
Substrát udržujte mírně vlhký, ale nikdy dlouhodobě přemokřený. Před další zálivkou nechte vrchní část substrátu lehce proschnout.
Anthurium veitchii je citlivé na stojící vodu kolem kořenů. Po zalití proto nechte přebytečnou vodu volně odtéct a vodu z misky nebo obalu vždy vylijte.
V zimním období zálivku omezte podle teploty, množství světla a rychlosti vysychání substrátu.
Vzdušná vlhkost
Vyšší vzdušná vlhkost je pro Anthurium veitchii velmi vhodná. Ideální je přibližně 60–80 %, ale rostlina se dokáže přizpůsobit i běžným pokojovým podmínkám, pokud nejsou příliš suché.
Vyšší vlhkost pomáhá při vývoji nových listů a omezuje zasychání jejich okrajů.
Důležitá je zároveň dobrá cirkulace vzduchu, zejména při vyšší vlhkosti.
Teplota
Ideální teplota pro pěstování se pohybuje přibližně mezi 20–28 °C.
Rostlina preferuje stabilní teplé prostředí a nemá ráda studený průvan ani prudké změny teplot. Dlouhodobě nízké teploty mohou zpomalit růst a poškodit kořenový systém.
Substrát
Anthurium veitchii jako epifytní rostlina potřebuje velmi lehký a vzdušný substrát s výborným odvodem vody.
Vhodná je směs pro aroidní rostliny obsahující například píniovou kůru, kokosové chipsy, perlit, kokosové vlákno a další hrubší složky.
Kořeny potřebují dostatek kyslíku, proto se vyhněte těžkým a hutným substrátům, které zůstávají dlouho mokré.
Hnojení
Během aktivního růstu od jara do podzimu můžete rostlinu přihnojovat přibližně jednou za 2–4 týdny hnojivem pro pokojové nebo zelené rostliny.
Vhodnější je začít s nižší koncentrací hnojiva. V zimě hnojení omezte nebo úplně vynechte podle intenzity růstu.
Přesazování
Anthurium veitchii není nutné přesazovat často. Přesazujte tehdy, když kořeny výrazně zaplní květináč nebo substrát ztratí svou vzdušnost.
Nový květináč volte pouze o několik centimetrů větší. Příliš velká nádoba může zadržovat nadbytečné množství vody.
Při přesazování zacházejte opatrně s kořeny, které mohou být citlivé na mechanické poškození.
Péče o listy
Dlouhé listy pravidelně zbavujte prachu jemným, mírně navlhčeným hadříkem. Při manipulaci postupujte opatrně, protože listy se mohou při neopatrném ohýbání poškodit.
Nepoužívejte přípravky na lesk listů. Starší nebo silně poškozené listy můžete odstranit čistými nůžkami u báze řapíku.
Růst a velikost
Anthurium veitchii je známé schopností vytvářet velmi dlouhé listy. U dospělých rostlin mohou při vhodných podmínkách dosahovat značných rozměrů a výrazně převisat.
Pro správný vývoj je proto vhodné rostlině dopřát dostatek prostoru a nenechávat listy dlouhodobě opřené o stěnu nebo nábytek.
Nejčastější problémy
Hnědé a suché okraje listů mohou být způsobeny nízkou vzdušnou vlhkostí, nepravidelnou zálivkou nebo nahromaděním minerálů v substrátu.
Žloutnutí listů bývá často spojeno s přemokřením nebo nedostatkem kyslíku u kořenů.
Malé nové listy mohou signalizovat nedostatek světla, živin nebo nevhodné podmínky kořenového systému. Světlé nebo suché skvrny se mohou objevit při vystavení příliš intenzivnímu přímému slunci.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.