Péče o alokázie: návod pro pěstování exotických krasavic

Alokázie jsou nádherné pokojové rostliny, které nejsou vůbec náročné na pěstování – stačí jen vědět, jak na to. Tento článek je určen pro začátečníky i pokročilé pěstitele, kteří se chtějí dozvědět něco nového o těchto výjimečných rostlinách. Alokázie patří do čeledi áronovitých (Araceae), podobně jako filodendrony, monstery, syngonie, aglaonemy nebo kolokázie.

V článku o alokáziích se dozvíte:

• jaká je ideální teplota pro pěstování alokázií,
• jaké světelné podmínky jsou nejvhodnější pro zdravý růst,
• jaká vzdušná vlhkost je pro rostlinu ideální,
• do jakého substrátu alokázii zasadit, aby co nejlépe napodoboval její přirozené podmínky,
• jak často alokázii zalévat a hnojit,
• kteří škůdci napadají alokázie nejčastěji a jak s nimi účinně bojovat,
• a nakonec i několik zajímavostí pro radost z pěstování.

Vhodná teplota, světelné podmínky a vlhkost

Alokázie milují teplo. Důležité je, aby teplota dlouhodobě neklesala pod 15 °C. Krátkodobě snesou i nižší teploty, ale ideální je udržovat je v zimě kolem 20 °C a v létě klidně i více – vyšší teploty jim prospívají.

Alokázie potřebují hodně světla. Čím více rozptýleného světla jim dopřejete, tím lépe budou růst a vytvářet nové listy. Pozor si ale dejte na přímé sluneční paprsky – zejména od jara do podzimu bývá slunce u oken příliš silné a může spálit jemné listy. Během těchto měsíců je vhodné alokázie umístit na světlé místo bez přímého slunce. Nejvhodnější jsou okna orientovaná na jih, východ nebo západ. Pokud máte okna pouze na sever, umístěte rostlinu co nejblíže k oknu, aby měla dostatek světla.

Na podzim a v zimě se nebojte dát alokázie přímo na parapet – bez ohledu na orientaci okna. V tomto období je světla málo, a tak je každý paprsek cenný. Pozor si ale dejte na radiátor – pokud se pod oknem topí, dejte rostlinu alespoň metr od něj. Stejně tak buďte opatrní při větrání v zimě. Studený proud vzduchu může alokázii šokovat a způsobit opadávání listů.

Alokázie pocházejí z vlhkých tropických oblastí, a proto vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost. Neměla by klesat pod 40 %. Pokud se vám daří například s kalateou, máte pravděpodobně doma vhodné podmínky i pro alokázie. Vlhkost můžete zvýšit pomocí zvlhčovače vzduchu nebo jednoduchých odpařovačů na radiátor. Osobně zvlhčovače doma nepoužívám a s alokáziemi problémy nemám – ale je pravda, že v obývacím pokoji vůbec netopím, radiátor pod oknem mám vypnutý. I v listopadu mi rostliny tvoří nové listy, i když zároveň staré listy přirozeně odumírají.

Poznámka: Opadávání listů v zimních měsících je běžné – rostlina se připravuje na období klidu a přesouvá energii do hlízy.

Substrát, zalévání a hnojení alokázií

Alokázie jsou aroidy, to znamená, že mají rády půdu, která je vzdušná. Je velmi pravděpodobné, že se jim bude dařit i v substrátu pro pokojové rostliny. I já mám doma pár alokázií, které mám zasazené ve standardním substrátu s perlitem. Považuji se však za trochu zkušenějšího pěstitele a mám své rostliny zvyklé na režim, který asi ne každý dokáže zajistit. Proto doporučuji rostliny zasadit do vzdušného substrátu (složení: substrát pro pokojové rostliny, perlit, kokosová kůra, rašelina, křemičitý písek, dolomitické vápno, antuka a zeolit). Substrát s takovým složením zajistí vzdušnost a zabrání hromadění vody v půdě a případnému zahnívání kořenů. Pokud máte rostlinu zasazenou v plastovém květináči a ten vložený v dekorativním obalu, drenáž je vyřešená. Pokud sázíte jako já, tedy rovnou do toho dekorativního květináče, připravte na jeho dno drenážní vrstvu (například 1–2 cm vrstvu keramzitu).

Zalévání je už trochu složitější. Každá rostlina je umístěná jinde, takže i tyto skutečnosti zalévání výrazně ovlivňují. V létě zaléváme přibližně 2× týdně, když vrchní část substrátu vyschne. V zimě jednou týdně. Pokud je substrát vlhký a je čas zalévání, raději zalévání odložíme o pár dní. Znamená to, že rostlina nedokázala vláhu z posledního zalití dostatečně absorbovat a další zálivku nepotřebuje.

Hnojení doporučuji, na základě svých zkušeností, hlavně lignohumátem nebo hnojivem na pokojové rostliny. Od jara do podzimu hnojím každé 2 týdny, v zimě hnojím jednou za celé období – na konci ledna, když jsou už dny delší a více světla, abych rostliny pomalu probudil ze zimního spánku.

ŠKŮDCI

Škůdci, škůdci… to je téma na samostatný článek. Teď se ale budeme věnovat tomu škůdci, který trápí alokázie snad nejvíc – a to jsou roztoči! Malí otravní pavoučci, pro které jsou tyto rostliny doslova jako droga. Prakticky není možné tyto rostliny pěstovat a nesetkat se s nimi. A zbavit se jich? To je náročný proces, který rozhodně nekončí jedním postřikem chemickým přípravkem. Jsou opravdu odolní!

Pokud na svých alokáziích identifikujete roztoče nebo jiné škůdce, nabízím svůj osvědčený postup, jak s nimi bojovat:

1. identifikace napadené rostliny
2. intenzivní sprcha – každý jeden list omyji shora, zespodu i stonek rostliny, abych měl jistotu, že je smyju
3. nechám rostlinu oschnout
4. připravím si vlastní směs postřiku (nimbový olej, prostředek na nádobí ve velmi malém množství, tekuté mýdlo na ruce, trochu octa a upřímně i trochu jakéhokoliv chemického přípravku, který je určený i na roztoče)
5. připravený postřik aplikuji důkladně na každý list shora i zespodu, extra dávku nanesu na místo, kde se list spojuje se stonkem (tam se zdržují nejčastěji), na celý stonek a také do místa, odkud vyrůstají nové listy (tam se rádi schovávají a přečkávají nejhorší, aby rostlinu znovu napadli)
6. postřik aplikuji alespoň 3×, jednou týdně po dobu tří týdnů

Jen pro informaci dodávám, že tuto svou směs používám na všechny škůdce a už víc než rok jsem s nimi neměl problém. Zaklepat.

P. S. Pokud si koupíte novou rostlinu, určitě ji nejprve umístěte samostatně a alespoň jeden měsíc ji pečlivě sledujte – hlavně ty ze supermarketů jsou na 99,99 % něčím napadené.

FUN FACTS:

• Alocasia Macrorrhiza – je to jedna z mála jedlých alokázií, avšak musí být tepelně upravena, protože je velmi jedovatá.
• Alokázií existuje nesmírné množství, vyskytují se také v panašovaných variantách (panašování může být bílé nebo žluté). U těchto rostlin je však panašování velmi nevyzpytatelné a mohou snadno revertovat zpět do původní zelené formy.
• Některé alokázie, které máte doma, v přírodě vůbec nerostou, protože se jedná o tzv. hybridy. Tyto rostliny byly vyšlechtěny křížením různých druhů (například Alocasia Sarian je kultivar vzniklý zkřížením Alokázie Zebrina a Alokázie Fridek).
• Přestože jde o tropické rostliny, během léta můžeme v Česku nebo na Slovensku umístit alokázie i do exteriéru (bez přímého slunečního záření). Bez problémů snesou noční teploty do 16 °C.
• Alokázie mohou na zimu shodit všechny listy a zůstane z nich jen hlíza – tu během zimy zaléváme přibližně jednou za měsíc. Na jaře z takové hlízy vyroste nová rostlina a zálivku pak samozřejmě postupně zintenzivníme.
• Alokázie se nemnoží řízkováním – nové rostliny vyrůstají ze země z kořenového systému mateřské rostliny, která v substrátu vytváří nové hlízky.

Přečtěte si také naše další blogy ZDE.

Chybí ve vaší sbírce krásná alokázie? Podívejte se na naši nabídku zde: