Zamiokulkas zamiifolia, často označovaný také jako ZZ plant, patří mezi nejoblíbenější pokojové rostliny pro moderní interiéry. Není divu. Působí elegantně, má lesklé tmavozelené listy a zároveň patří k nejodolnějším pokojovkám, které se běžně pěstují v bytech i kancelářích. Botanicky patří do čeledi áronovitých, tedy Araceae, a pochází z východní tropické Afriky, konkrétně z oblasti od Keni až po KwaZulu-Natal.
Jeho obliba stojí hlavně na tom, že zvládá i podmínky, ve kterých by jiné pokojové rostliny dlouho nevydržely. Díky dužnatým, vodu ukládajícím oddenkům a pevným lesklým listům dobře snáší sušší období, nepravidelnou péči i slabší světlo. Přesto nejde jen o „nezničitelnou“ rostlinu pro začátečníky. Zamiokulkas je zároveň velmi dekorativní a do interiéru přináší klidný, čistý a nadčasový vzhled.
Proč si zamiokulkas pořídit
Nenáročná pokojová rostlina pro začátečníky i zaneprázdněné
Zamiokulkas je ideální volbou pro každého, kdo chce krásnou pokojovku bez složité péče. RHS ho přímo popisuje jako rostlinu tolerantní k zanedbání a North Carolina Extension ho řadí mezi nejjednodušší pokojové rostliny pro pěstování. To z něj dělá skvělého kandidáta pro lidi, kteří často cestují, zapomínají zalévat nebo s pěstováním teprve začínají.
Elegantní vzhled do každého interiéru
Jeho listy vyrůstají v pravidelných, pevně působících řadách a mají sytě zelený až voskově lesklý povrch. Právě tento vzhled je důvodem, proč se zamiokulkas tak často používá v kancelářích, recepcích i minimalistických domácnostech. Působí upraveně, moderně a díky svému kompaktnímu růstu nepůsobí chaoticky ani v menším prostoru.
Dobře snáší i méně světla
Jednou z jeho největších předností je schopnost růst i v horších světelných podmínkách. North Carolina Extension uvádí, že zvládá velmi nízké hladiny světla, dokonce i místa osvětlená pouze zářivkami, i když nejlépe prospívá na jasném nepřímém světle. To znamená, že ho můžete pěstovat i dál od okna nebo v místnostech, kde jiné pokojovky strádají.
Do interiéru přináší zeleň bez zbytečných starostí
Zamiokulkas bývá často zmiňován i v souvislosti s „čistěním vzduchu“, ale tady je dobré být střízlivý. Starší laboratorní studie ukázaly, že pokojové rostliny umí v uzavřených komorách odebírat některé látky ze vzduchu, ale novější přehledová analýza ukazuje, že v běžných domácnostech a kancelářích je tento efekt ve srovnání s větráním velmi malý. Jeho hlavní výhoda tedy nespočívá v měřitelném čištění vzduchu, ale v tom, že interiér zútulní a opticky oživí.
Jak se o zamiokulkas starat
Světlo
Nejlépe se mu daří na místě s jasným rozptýleným světlem. Snese ale i polostín až hlubší stín. Pokud ho postavíte na příliš tmavé místo, pravděpodobně poroste pomaleji. Naopak přímé ostré slunce mu nesvědčí, protože může způsobit spálení a hnědnutí listů.
Zálivka
Zálivka je u zamiokulkasu oblast, kde lidé chybují nejčastěji. Protože si ukládá vodu v oddencích a listech, mnohem lépe snáší sucho než přelití. North Carolina Extension doporučuje nechat substrát mezi zálivkami proschnout a v zimě zalévat zhruba jen jednou za měsíc, v létě přibližně dvakrát měsíčně, ale pouze tehdy, když je zemina opravdu suchá. Přemokření nesnáší.
Substrát a květináč
Zamiokulkas potřebuje dobře propustný substrát. RHS doporučuje dobře odvodněný kompost a North Carolina Extension dobře propustnou zeminu pro pokojové rostliny. Velmi důležitý je i květináč s drenážními otvory, aby u kořenů a oddenků nestála voda. Právě přebytečná vlhkost bývá nejčastější příčinou problémů.
Hnojení
Na hnojení není nijak náročný. North Carolina Extension uvádí, že stačí vyvážené tekuté hnojivo jednou až dvakrát ročně. Pokud chcete růst během jara a léta lehce podpořit, můžete použít slabší dávku hnojiva pro pokojové rostliny, ale rozhodně není potřeba přehánět to.
Teplota a vlhkost
V běžném bytě se mu daří velmi dobře. North Carolina Extension doporučuje přenést ho dovnitř, jakmile teplota klesne pod 60 °F, tedy asi pod 16 °C. Zamiokulkas nepotřebuje zvýšenou vzdušnou vlhkost, a proto se hodí i do sušších interiérů, kde tropičtější pokojovky často trpí.
Rozmnožování zamiokulkasu
Dělení oddenků
Nejrychlejší a nejspolehlivější způsob množení je dělení rostliny při přesazování. North Carolina Extension uvádí dělení jako jednu ze základních metod množení. Pokud má rostlina více oddenků a trsů listů, můžete ji opatrně rozdělit na několik částí a každou zasadit zvlášť.
Listové řízky
Zamiokulkas lze množit i listovými řízky, ale je potřeba počítat s tím, že jde o pomalejší proces. RHS uvádí množení pomocí jednotlivých lístků a University of Connecticut doplňuje, že celé listy lze nechat krátce zaschnout a pak je zapíchnout do vlhkého, bezzeminného substrátu. V dobrých podmínkách se na spodní části začínají tvořit malé oddenky přibližně za měsíc, ale než z nich vyroste skutečně pěkná nová rostlina, trvá to výrazně déle. Produkční studie ukazují, že od zakořenění k větší, prodejnéschopné rostlině to mohou být i měsíce.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Žluté listy
Žloutnutí listů bývá u zamiokulkasu nejčastěji spojeno s přemokřením. Protože rostlina nesnáší „mokré nohy“, je potřeba vždy nejprve zkontrolovat substrát a frekvenci zálivky. Pokud je zemina dlouho mokrá, je lepší zálivku omezit a případně rostlinu přesadit do vzdušnější směsi.
Hnědnutí a popálení listů
Hnědé nebo spálené skvrny na listech mohou vznikat při přímém slunci. North Carolina Extension výslovně uvádí, že přímé slunce může způsobit spálení a hnědnutí listů. Pokud se to děje, přesuňte rostlinu o něco dál od okna nebo ji chraňte lehkou záclonou.
Pomalý růst
Zamiokulkas roste přirozeně pomalu. North Carolina Extension popisuje jeho růst jako pomalý a uvádí, že dosahuje zhruba 2 až 4 stop na výšku i šířku, tedy přibližně 60 až 120 cm. Pokud ale roste opravdu minimálně, bývá nejčastější příčinou nedostatek světla nebo příliš chladné prostředí.
Zajímavosti o zamiokulkasu
Pochází z východní Afriky
Zamiokulkas pochází z oblastí Keni, Tanzanie, Malawi, Mosambiku, Zimbabwe a KwaZulu-Natal. Kew uvádí, že roste především v sezónně suchém tropickém biomu, což dobře vysvětluje jeho schopnost zvládat sušší podmínky i v interiéru.
Uchovává vodu v oddencích a listech
Jeho velkou výhodou jsou zásobní orgány. RHS i North Carolina Extension zmiňují velké, dužnaté, vodu ukládající oddenky a lesklé listy, které pomáhají rostlině přežít delší období bez zálivky. Díky tomu patří mezi nejodolnější pokojové rostliny pro domácí pěstování.
Je krásný, ale není vhodný k okusování
RHS uvádí, že je škodlivý při požití a může dráždit kůži i oči. University of Connecticut doplňuje, že jako člen čeledi áronovitých obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého, které mohou být velmi bolestivé a dráždivé pro měkké tkáně v ústech a krku. North Carolina Extension zároveň uvádí střední toxicitu pro psy a kočky. V domácnosti s malými dětmi nebo zvířaty je proto lepší umístit ho mimo jejich dosah.
Proč zařadit zamiokulkas do své sbírky
Zamiokulkas je výjimečný tím, že spojuje krásný vzhled s mimořádnou odolností. Hodí se do bytů, kanceláří i pro lidi, kteří nemají čas věnovat pokojovým rostlinám každodenní péči. Snese méně světla, nevyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a díky zásobním oddenkům zvládá i delší pauzy mezi zálivkami. Zároveň působí velmi elegantně a interiéru dodává upravený, moderní charakter.
Závěr
Zamiokulkas je jednou z nejvděčnějších pokojových rostlin, které si můžete domů pořídit. Pokud hledáte rostlinu, která dobře vypadá, nevyžaduje složitou péči a odpustí i občasné chyby, je to skvělá volba. Stačí mu dopřát propustný substrát, nepřelévat ho a chránit ho před ostrým přímým sluncem. Zbytek zvládne s překvapivou lehkostí.
